Armáda jako stát ve státě? Vlastní školky, nemocnice, sportoviště, rekreační centra, bydlení i poslední rozloučení
V českém pracovním prostředí existuje zaměstnavatel, který si pro své lidi zajišťuje pozoruhodně širokou část života. Má vlastní zdravotnická zařízení, rehabilitace a lázně, vlastní ubytování, školky a dětské skupiny, jídelny, rekreační zařízení, vzdělávání i systém podpory bydlení. A když přijde poslední chvíle, má k dispozici také vlastní vojenskou tradici, čestnou stráž a vojenskou hudbu.
Řeč není o nadnárodní korporaci. Řeč je o Armádě České republiky!!!
Když se na nabídku pro vojáky podíváme bez tradičního dělení na jednotlivé „benefity“, začne vznikat poněkud jiný obrázek. Armáda totiž svým příslušníkům nenabízí pouze peníze navíc k platu. Buduje kolem nich celý podpůrný ekosystém. A právě v tom může být její největší konkurenční výhoda na trhu práce.
Od školky až po poslední rozloučení
Vlastní školky a dětské skupiny, zdravotní péče, nemocnice, rehabilitace a lázně, rekreační zařízení, vzdělávání, stravování, ubytování, podpora bydlení, doprava, sport i péče o rodinu. A na úplném konci služby ještě něco, co běžný zaměstnavatel nabídnout nemůže. Vojenské pocty.
Čestná stráž Armády ČR je určena k zabezpečení protokolárních, slavnostních a pietních akcí po celé republice i v zahraničí. Armáda ji využívá také při pohřbech vojáků, kterým jsou vzdávány vojenské pocty. Součástí tohoto systému je rovněž vojenská hudební služba, tedy profesionální vojenské hudby, které zabezpečují slavnostní, pietní a smuteční akce.
Takže pokud bychom chtěli celou nabídku shrnout trochu provokativně: Armáda se o svého člověka snaží postarat od školky až po poslední rozloučení. A právě tady začíná být označení „zaměstnavatel“ trochu málo.
Tak trochu stát ve státě
Možná to zní přehnaně, ale stačí se podívat na jednotlivé části skládačky:
- Potřebujete bydlet? Armáda má vlastní ubytování a nabízí příspěvek na bydlení.
- Potřebujete se najíst? Existuje vlastní systém vojenského stravování.
- Potřebujete se léčit? Armáda má vlastní nemocnice a zdravotnická zařízení.
- Potřebujete rehabilitaci? Existují vojenská lázeňská a rekreační zařízení.
- Chcete sportovat? Pohyb může být součástí pracovní doby.
- Máte děti? Armáda provozuje vlastní školky a dětské skupiny.
- Chcete se vzdělávat? Má vlastní vzdělávací systém a Univerzitu obrany.
- Chcete odpočívat? Resort provozuje vlastní rekreační zařízení.
Jinými slovy: voják nepřichází jen k zaměstnavateli. Přichází do systému.
A teď bydlení. Návrat ke kořenům
Právě bydlení ukazuje možná nejzajímavější změnu současné armádní politiky. Armáda dnes znovu pořizuje byty pro své vojáky. Nedávno v Jincích převzala 76 bytových jednotek a další chce získávat. V některých případech je přímo nakupuje, v jiných spolupracuje s městy, která armádě vyčlení část bytového fondu.
Je to pozoruhodný návrat k něčemu, co armáda v minulosti měla ve výrazně větší míře. Vojenský byt totiž není jen střecha nad hlavou. Pro armádu je to nástroj personální politiky. Když potřebuje vojáka dostat do konkrétní posádky, může mu nabídnout nejen služební místo, ale také bydlení. A to je v době vysokých cen nemovitostí a nájmů velmi silný benefit. Armáda tak vlastně začíná chápat, že některé věci je výhodnější vlastnit a poskytovat než je nechat pouze na trhu.
Armáda si bere zpět to, co kdysi pustila
Na tom je něco symbolického. Armáda v minulosti část svého bytového fondu privatizovala a opustila model, v němž bylo služební bydlení přirozenou součástí vojenského života. Dnes se ukazuje, že cesta zpět může být naopak krokem vpřed.
Pokud chce armáda získat a udržet lidi v posádkách, nestačí pouze nabídnout zajímavý služební příjem. Člověk potřebuje někde bydlet. Potřebuje, aby jeho rodina mohla normálně fungovat. A potřebuje vědět, že pokud dostane služební místo desítky či stovky kilometrů od svého bydliště, nebude celý jeho život spočívat v každodenním dojíždění.
Nejde o benefity. Jde o způsob života
Tady se dostáváme k podstatě celého systému. Civilní zaměstnavatel většinou nabízí pracovní místo. K tomu přidá několik dnů dovolené, stravenky, penzijní připojištění, Multisport kartu a možná příspěvek na vzdělávání.
Armáda nabízí něco jiného. Její systém zasahuje do bydlení, zdraví, vzdělávání, volného času, rodiny, dopravy i profesního rozvoje. To už není klasický zaměstnanecký benefitní program. Je to vlastní ekosystém.
A právě proto lze AČR v určitém smyslu vnímat jako „stát ve státě“. Ne samozřejmě právně nebo politicky, ale z hlediska množství služeb, institucí a zázemí, které má pro své lidi k dispozici.
Má vlastní nemocnice.
- Vlastní vzdělávání.
- Vlastní školky.
- Vlastní rekreaci.
- Vlastní bydlení.
- Vlastní stravování.
- Vlastní vojenské hudby.
- Vlastní čestnou stráž.
- A vlastní systém vojenských poct.
Co za to?
Samozřejmě, že nic není zadarmo. Za tento systém armáda očekává službu, disciplínu, připravenost, odpovědnost a ochotu podřídit část osobního života potřebám služby. Voják není zaměstnanec, který v pátek zavře notebook a odejde domů. Je součástí ozbrojených sil. A právě proto je logické, že stát musí nabídnout něco, co odpovídá nejen náročnosti služby, ale také jejímu dlouhodobému charakteru. Pokud chce armáda, aby lidé sloužili dlouhodobě, musí jim dát důvod zůstat. A peníze jsou pouze jedna část rovnice.
Nejlépe vyladěné benefity v Česku?
A nakonec také něco, co žádná Multisport karta ani stravenka nenahradí: úcta k člověku, který celý život sloužil státu. Když se na to podíváme z této perspektivy, začíná být otázka „Co mi armáda nabídne?“ skoro obrácená.
Možná bychom se měli ptát: Který jiný zaměstnavatel dokáže nabídnout svému člověku vlastní školku, nemocnici, bydlení, vzdělávání, rekreaci, sport, podporu rodiny atd.? Armáda to dokáže. A právě v tom spočívá její možná největší konkurenční výhoda. Nezaměstnává jen lidi. Vytváří pro ně vlastní svět.
