Jan Farlík: Kvantová revoluce už začala. Armáda musí reagovat
Kvantové počítače zatím nejsou běžnou součástí vojenské techniky. Armáda se ale na jejich nástup musí připravovat už dnes. Nejde přitom jen o budoucí využití kvantových výpočtů, ale také o riziko, které představují pro současné šifrovací metody.
Podle rektora a zároveň velitele Univerzity obrany brigádního generála Jana Farlíka mohou kvantové technologie najít praktické využití například při plánování protivzdušné obrany. Moderní konflikty přinášejí obrovské množství možných scénářů, různé směry útoku, počty a typy prostředků nebo možnosti jejich obrany. Kvantové výpočty by v budoucnu mohly pomoci hledat optimální řešení úloh, při nichž je třeba vyhodnocovat miliony různých kombinací.
Větší hrozbou může být prolomení šifrování
Ještě naléhavější je podle Farlíka oblast bezpečné komunikace. Dostatečně výkonné kvantové počítače mohou v budoucnu prolomit některé dnes používané kryptografické metody.
Problém přitom není pouze budoucností. Citlivá zašifrovaná data mohou být zachycena už dnes a uložena k pozdějšímu dešifrování. Armáda proto potřebuje přejít na takové zabezpečení, které bude odolné i vůči budoucím kvantovým útokům.
Univerzita obrany se na vývoji postkvantových řešení podílí společně s dalšími institucemi. Ve spolupráci s VUT se například uskutečnil vysokorychlostní přenos dat chráněný kvantově odolným šifrováním. Podle Farlíka je ale kromě technologií nutné řešit také legislativu, infrastrukturu a především nedostatek odborníků.
Armáda potřebuje vlastní kvantové know-how
Univerzita obrany proto zatím nechce z kvantových technologií dělat samostatnou disciplínu pro všechny budoucí důstojníky. Soustředí se na vytvoření skupiny odborníků, kteří budou rozumět kvantovým technologiím a současně jejich možnostem v oblasti obrany.
Důležitá je také spolupráce s civilní akademickou sférou. Univerzita obrany v této oblasti spolupracuje například s ČVUT, VUT, Západočeskou univerzitou a Akademií věd. Cílem je vytvořit prostředí, v němž se akademický výzkum, armáda a průmysl nebudou vyvíjet odděleně, ale budou schopny společně převádět nové technologie do obranné praxe.
První konkrétní výsledky by podle Farlíka mohly přijít během tří až pěti let. Kromě postkvantové kryptografie vidí potenciál také v kvantovém senzoringu.
Důstojník nemusí být vědec. Musí rozumět technologii
Technologická proměna se přitom netýká jen úzkého okruhu specialistů. Budoucí velitelé budou muset rozumět dronům, umělé inteligenci, elektronickému boji, kybernetickému prostředí a postupně také kvantovým technologiím.
Nemusí znát všechny technologie do posledního detailu. Musí ale vědět, co dokážou, jaká mají omezení a jaká rizika nebo výhody přinášejí na bojišti.
Univerzita obrany tak bude muset reagovat na technologický vývoj stále rychleji. Dnes jsou mezi nejdůležitějšími tématy umělá inteligence a kvantové technologie. Za deset let mohou být součástí výuky například taktika využití autonomních systémů nebo velení jednotkám tvořeným roji bezosádkových prostředků.
Technologie se mění rychle. Úkolem vojenského vzdělávání proto není předvídat přesně, jak bude vypadat bojiště roku 2036, ale připravit důstojníky, kteří se dokážou novým podmínkám rychle přizpůsobit.
