První dějství Mission Impossible končí. Příběh kampaně Spojař Nové Generace
V listopadu 2021 se začal psát příběh, který by si tehdy jen málokdo troufl označit za realistický. Náborová kampaň Spojař Nové Generace vznikala doslova „na zelené louce“. Nebyly kontakty, nebyly rozpočty, nebyla historie, o kterou by se dalo opřít. Bylo jen jediné zadání, jednoduché a zároveň nekompromisní:
Spojovací vojsko potřebuje nové, mladé spojaře. A stovky. Zařiďte to. Jak je na vás, ale chci je tady mít, zavelel tehdy generál Petr Šnajdárek.
Když bylo nutné vysvětlovat, kdo je vlastně spojař
Začátky nebyly jednoduché. „Museli jsme vysvětlovat i délesloužícím vojákům, co je to spojovací vojsko a co je to spojař,“ vzpomíná tvůrce kampaně. „To samo o sobě ukazovalo, jak obrovská výzva nás čeká.“
Neexistovala jednotná značka, jasné sdělení ani osvědčené postupy z minulosti. Každý krok znamenal hledání cesty, experimentování a často i improvizaci. Následovaly stovky schůzek, nekonečná jednání, obrovská kreativita a také neuvěřitelné množství barterových spoluprací.
„Byla to doba, kdy jsme neměli skoro nic, kromě cíle. A ten byl jasný. Moc jsem toho v začátcích nenaspal“, vzpomíná tvůrce kampaně. “
Úspěch, který se nepozná jen podle čísel
Čísla nakonec přišla. A byla přesvědčivá. Přesto autor zdůrazňuje, že skutečný úspěch se ukázal jinde.
Jak jste poznal, že jste byli opravdu úspěšný?
„Viděli jsme to na číslech, to bylo jasné. Ale silný moment pro mě přišel jinde. Když jsem v roce 2021 po osmi letech opouštěl své působiště v Praze-Ruzyni, znal jsem tam každého a všichni znali mě. Minulý měsíc jsem se tam vrátil a s trochou nadsázky: nikoho jsem neznal a nikdo neznal mě. Tak obrovská personální obměna tam nastala.“
Právě tato generační výměna je podle něj jedním z nejhmatatelnějších důkazů, že se podařilo nastartovat skutečnou změnu.
Boření mýtů jako klíčový milník
Vedle náborových výsledků považuje za zásadní úspěch také něco méně měřitelného. Systematické boření zakořeněných mýtů.
„Na začátku kampaně mi říkali: nikdy k nám nepřivedeš vysokoškoláky z prestižních univerzit. Nejsme konkurenceschopní. Dnes už to nikdo neříká.“
Realita se změnila. Důstojnická i praporčická místa jsou u největšího spojovacího útvaru téměř zcela obsazena, aktivní zálohy jsou nekompromisně plné, hlásí se stále více absolventů prestižních univerzit a celý obor začal být vnímán jinak.
„Dostali jsme se dokonce do situace, kdy intenzivně jednáme o přestupu jednoho z děkanů takové univerzity. To by před pár lety znělo jako science fiction.“
Lipník nad Bečvou: z uzavřeného útvaru prestižní pracoviště
Výrazná změna se odehrála i na úrovni konkrétních útvarů. Silným symbolem je podle autora kampaně Lipník nad Bečvou.
„Historicky to bylo místo, odkud se prakticky nepovolovaly odchody ani přestupy. Dnes tam vzniká prestižní a vysoce specializované vědecké pracoviště.“
Velitel útvaru dnes hlásí naplněnost 90 %. Nová místa jsou určena už jen pro skutečně výjimečné důstojníky s mimořádnou přidanou hodnotou.
„A to je zásadní rozdíl. Noví spojaři, kteří tam přišli, jsou opravdu kvalitní. Díky tomu dnes může velitel s úsměvem říct: chceš jít? Nebudu tě zdržovat.“
Konec jedné mise, začátek další kapitoly
Hlavní část „mission impossible“ tak symbolicky končí. Spojař Nové Generace se z nouzového řešení stal sebevědomou značkou, která změnila vnímání spojovacího vojska napříč armádou i veřejností.
Z kampaně, která vznikla bez zázemí a bez jistoty úspěchu, se stal projekt, jenž přivedl nové generace odborníků, otevřel dveře akademickému světu a posunul celý obor na novou úroveň.
A možná právě v tom je jeho největší přínos: ukázal, že i tam, kde se roky říkalo „to nepůjde“, se při správné kombinaci odvahy, kreativity a vytrvalosti může stát nemožné realitou.
Vize pro následující roky: od náboru k silné značce
A jaká je vize do dalších let? Spojaři se chtějí mnohem více zaměřit na systematické budování značky Spojovací vojsko jako moderního, technologicky vyspělého a prestižního oboru. Jasným cílem je výrazně silnější popularizace prostřednictvím celorepublikových médií a dlouhodobá práce s veřejným obrazem oboru.
„Na začátku kampaně to bylo zhruba 80 % nábor a 20 % PR. Teď se ten poměr zcela obrací, kdy 80 % bude PR značky Spojovací vojsko a 20 % samotný nábor. Nábor už dnes stojí na vybudované reputaci, ne na vysvětlování základů.“
Hlavní organizátor kampaně zároveň otevřeně dodává, že bez klíčové institucionální podpory by celý projekt nikdy nemohl uspět.
„Nic z toho by se nepovedlo bez důvěry ředitele Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany a bez úzké spolupráce s Agenturou personalistiky. Musím přiznat, že jsme někdy byli i trochu tvrdí, ale bylo nutné změnit způsob myšlení. A to se podařilo.“
Partnerství se postupně proměnilo v plnohodnotnou spolupráci založenou na důvěře a společném cíli.
„Velmi rychle to pochopili a stali se z nich skvělí partneři. A nejen oni. Dnes se v rámci náboru stále více soustředíme na individuální potřeby jednotlivých útvarů, nikoliv na univerzální řešení pro všechny.“ Poděkování patří mnoha a mnoha našim kolegům.
