Drone Shield 2026 prověří nové možnosti obrany proti dronům
Jak propojit radary, senzory, systémy velení a další technologie tak, aby společně dokázaly včas odhalit a řešit hrozbu z bezpilotního prostředku? Právě to bude jedním z hlavních témat mezinárodního experimentálního cvičení Drone Shield 2026. Na přelomu září a října se do něj ve vojenském újezdu Březina u Vyškova a na polygonu NATEP UGV v Lipníku nad Bečvou zapojí vojáci, odborníci i desítky českých a zahraničních technologických firem.
Drony se staly nedílnou součástí moderního bojiště. Využívají se k průzkumu, sledování situace, navádění palby i přímým útokům. Jejich schopnosti se přitom rychle vyvíjejí. Pro armády to znamená nejen potřebu pořizovat nové technologie, ale také hledat způsoby, jak je co nejlépe propojit. A právě interoperabilita bude jedním z klíčových témat Drone Shield 2026.
Cvičení řídí Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany ve spolupráci se Sekcí rozvoje sil Ministerstva obrany a aliančním akcelerátorem obranných inovací NATO DIANA. Jeho cílem nebude vytvořit přehlídku jednotlivých výrobků. Technologie mají být naopak ověřovány jako součást funkčních celků a v podmínkách, které se co nejvíce přibližují reálnému vojenskému prostředí.
Od senzoru k rozhodnutí
Účinná obrana proti dronům nezačíná až samotnou reakcí na hrozbu. Nejdříve je třeba bezpilotní prostředek odhalit, určit, o jaký typ hrozby jde, sledovat jeho pohyb a získané informace dostat ke správnému uživateli. Teprve poté může následovat odpovídající reakce.
Drone Shield 2026 proto prověří celý tento řetězec. Zaměří se na detekci, identifikaci a klasifikaci bezpilotních prostředků, sledování cílů, sdílení informací, tvorbu společného situačního obrazu i podporu rozhodování.
Jedna z nejdůležitějších otázek přitom zní jednoduše: Dokážou spolu systémy různých výrobců a států skutečně komunikovat? V praxi totiž nemusí být problémem samotná schopnost konkrétního senzoru nebo jiného prostředku. Kritickým místem může být předání informace. Pokud systém získá důležitá data, ale nedokáže je včas a ve správném formátu předat dál, jeho potenciál zůstává nevyužitý.
Experimentování se proto zaměří také na výměnu dat mezi různými systémy, integraci senzorů do společného informačního prostředí nebo zapojení technologií různých výrobců do jednoho řetězce velení a řízení.
Výsledkem má být ověření principu „systému systémů“. Proti bezpilotním prostředkům totiž neexistuje jedno univerzální řešení. Obrana musí kombinovat více senzorů, informační a C2 systémy, různé způsoby identifikace i různé možnosti reakce. Důležitou součástí celku přitom zůstává vyškolená obsluha a správně nastavené procesy.
Březina a Lipník: dvě technologické linie
Ve vojenském újezdu Březina u Vyškova se experimentování zaměří především na ochranu proti bezpilotním prostředkům. Druhá část cvičení bude probíhat na polygonu NATEP UGV v Lipníku nad Bečvou.
Tam se do popředí dostanou bezosádkové pozemní systémy, robotika a autonomie. České i zahraniční platformy budou ověřovány přímo v terénu. Součástí programu budou praktické ukázky, testování mobility a demonstrace autonomních funkcí.
Také zde nepůjde jen o technické parametry jednotlivých platforem. Důležité bude zjistit, jak lze nové technologie prakticky využít a jak mohou zapadnout do budoucích vojenských schopností.
Technologie musí obstát před uživatelem
Významnou roli v Drone Shield 2026 hraje NATO DIANA. Její zapojení propojuje cvičení s aliančním inovačním ekosystémem a přivádí do něj nové technologické společnosti i řešení z oblasti takzvaných dual-use technologií.
Právě přímé ověřování v prostředí budoucích uživatelů je jedním z hlavních přínosů experimentálního přístupu. Technologie se nemá posuzovat pouze podle toho, jak funguje v laboratoři nebo při předváděcí akci. Rozhodující je, zda dokáže fungovat v reálném prostředí, spolupracovat s dalšími systémy a přinést vojákům použitelnou schopnost.
„Moderní bojiště se vyvíjí velmi rychle a armáda musí být schopna reagovat nejen na nové technologie, ale také na nové způsoby jejich použití. Experimentování nám umožňuje ověřovat různé přístupy v praxi a získávat poznatky využitelné pro další rozvoj Armády České republiky i našich spojenců,“ říká podplukovník Michal Peterek, řídící cvičení.
Drone Shield 2026 tak nebude hledat jednu technologii, která by dokázala vyřešit problém s drony. Zaměří se na něco podstatnějšího, tj. na schopnost různých technologií, lidí a procesů spolupracovat jako jeden celek. Právě rychlost, s jakou se podaří změnit detekovanou hrozbu v použitelnou informaci, rozhodnutí a následnou reakci, může být na budoucím bojišti jedním z rozhodujících faktorů.
